Přijďte k nám a dozvíte se více...
cz en de ru

Přijďte k nám a dozvíte se více…

…nejen jak se v provozech točí videa o výrobě dezertu Lipánek a sýru Romadur

Přemýšlíte, kam vyrazit a co zajímavého poznat? Výlety do přírody jsou nádherné, návštěva vinného sklípku opojná, ale poznání spojené s gastronomickým zážitkem? To je neodolatelná kombinace. Přijďte k nám, do Madety, rádi vás přivítáme některým z našich mléčných výrobků a sdělíme skoro vše, co by vás mohlo zajímat. Nějaké tajemství si ponechat musíme, chápejte ;-)

Přijďte k nám a dozvíte se, nejen jak se v provozech točí videa o výrobě dezertu Lipánek a sýru Romadur, která nic neskrývají

 

Přemýšlíte, kam vyrazit a co zajímavého poznat? Výlety do přírody jsou nádherné, návštěva vinného sklípku opojná, ale poznání spojené s gastronomickým zážitkem? To je neodolatelná kombinace. Přijďte k nám, do Madety, rádi vás přivítáme některým z našich mléčných výrobků a sdělíme skoro vše, co by vás mohlo zajímat. Nějaké tajemství si ponechat musíme, chápejte.

V rámci projektu Otevřená Madeta jsme připravili další produktová videa, díky nimž mohou všichni nahlédnout pod pokličku výroby madeťáckých dobrot. Video o výrobě Jihočeské nivy vzniklo v závodě Český Krumlov, v Jindřichově Hradci se pak „ke slovu“ dostaly Romadur a dezert Lipánek.

Právě do města u Vajgaru jsme se vypravili za dvěma madeťačkami, které si coby povolané odbornice vyzkoušely práci před kamerou. Na rozdíl od ředitele českokrumlovského závodu Pavla Hlásenského to pro ně byla premiéra. Všechna videa můžete zhlédnout na www.otevrenamadeta.cz.

A v rozhovoru vám něco málo o natáčení prozradí průvodkyně videi Alena Smolková (A. S.), mistrová výroby Romaduru, a Lenka Dostálová (L. D.), mistrová střediska, které vyrábí Lipánky.

 

 

Jak jste zareagovaly, když jste se dozvěděly, že budete účinkovat ve videích o Romaduru a Lipánkovi na web Otevřená Madeta?

 

A. S.: Já jsem měla trému od samého začátku.

 

S jakým předstihem jste znaly termín natáčení?

 

L. D.: Asi dva týdny.

 

A měly jste v první chvíli tendenci říct „Já nechci, vyberte si někoho jiného“?

 

L. D.: Vůbec ne, mně se do toho chtělo.

 

Možná se ve vás skrývají dosud netušené herecké ambice.

 

L. D.: To ne, ale byla to výzva, nová zkušenost, na kterou jsem se těšila.

 

Dostaly jste předem k nastudování scénář?

 

A. S.: Ano, zhruba stranu a půl, a já jsem si myslela, že se musím vše naučit doslova. Když pak došlo k samotnému natáčení, pan režisér řekl, že to vůbec není třeba. Ale bylo to v pohodě, čekala jsem zkrátka, na co se mě zeptají.

L. D.: Scénář byl ve formě prezentace a nebylo toho moc. V podstatě jsme měly dané rámcově, o čem budeme mluvit, a mohly jsme to říct vlastními slovy, nikoli striktně podle scénáře.

 

Když jste mluvily o své každodenní práci s Lipánky a Romadury, tak to pro vás nemohlo být těžké.

 

A. S.: Šlo to. (Smích)

 

Spalo se vám před „dnem D“ dobře?

 

L. D.: V pohodě.

A. S.: Mně ne, měla jsem trému od chvíle, kdy jsem se o tom dozvěděla. Dokonce jsem si doma i scénář přepsala ručně a předříkávala.

L. D.: Já jsem naštěstí byla nervózní až ten den. Jinak jsem se hlavně těšila.

 

Štáb byl početný?

 

A. S.: Devět nebo deset lidí.

 

Co vše předcházelo chvíli, než jste šly „na plac“? Vzala si vás třeba do parády maskérka, vizážistka nebo kadeřnice?

 

L. D.: Jenom maskérka. Zakryla nám kruhy pod očima a napudrovala nás, abychom se neleskly.

 

Bylo to příjemné?

 

A. S.: Mně ano, mám moc ráda, když o mě někdo pečuje, takže jsem si to užila. I když se nekonalo žádné další čančání šminkami, na které jsem se taky těšila. (Smích)

 

Kolik času natáčení videa, která mají stopáž kolem dvou minut, zabralo?

 

A. S.: S Romadurem jsme začínali kolem osmé a končili v jedenáct. Bylo potřeba natočit hodně záběrů, kromě sýrárny i ve zracích sklepích, na ošetřovačce, balírně… Anebo možná se mnou měli víc práce, jak jsem měla trému. (Smích) Chtěli po mně, abych se koukala upřeně, abych se usmívala, a ono mi to všechno dohromady hned napoprvé nešlo.

L. D.: Lipánek přišel na řadu po obědě, trvalo to taky zhruba tři hodiny.

 

Upravovali vám během natáčení třeba čepici na hlavě nebo maskérka přejela nosy pudrem, než se ozvala klapka a „Romadur potřetí“?

 

L. D.: Několikrát upravovali vlasy, když se prodraly zpod čepice ven.

A. S.: Mě ne, protože je mám na rozdíl od Lenky krátké, takže jsem „zababušená“.

 

Co pro vás bylo při natáčení nejtěžší? Co nejméně vnímat kameru, zbavit se nervozity…

 

L. D.: Zvyknout si na kameru nebylo tak složité. Během prvního záběru jsem si tak nějak zvykla, kam se mám dívat, aby byl pan režisér spokojený. Horší bylo opakovat stejné věty několikrát za sebou a pořád se u toho usmívat…

A. S.: Přesně, to pro mě bylo taky těžké. Úsměv, koukat do kamery a říkat, co je třeba. Radši bych se dívala kolem sebe tam, kam jsem ukazovala rukama, ale to nešlo.

 

Pozorovali vás při natáčení kolegyně a kolegové?

 

A. S.: Samozřejmě že nás sledovali, někdy mi směrem k nim oko ujelo, i když jsem si v duchu říkala „Aleno, nikdo tu není, soustřeď se!“. (Smích)

 

Byli na vás členové štábu hodní a nechyběla jim trpělivost?

 

A. S.: Byli perfektní. Povzbuzovali nás, pořád nás chválili. Měla jsem obavy, že budou naštvaní, když se mnou budou muset něco opakovat. To nakonec opravdu museli třikrát nebo čtyřikrát u každého záběru, ale byli opravdu skvělí. Uměli uklidnit, i když to člověk zkazil.

 

Takže dobrá zkušenost?

 

L. D.: Ano, hezká.

A. S.: Taky jsem byla ráda, že jsem si na stará kolena vyzkoušela něco nového. (Smích)

 

Co jste říkaly výsledkům, hotovým videím? A jaké je dívat se na sebe?

 

L. D.: Zvláštní. Ještě jsem se takhle neviděla. (Smích)

A. S.: Když jsem se dívala na sebe a svoje gesta, viděla jsem mladší sestru. Ale na to, jak jsem breptala, jsem s výsledkem videa spokojená. Madetě jsem, doufám, ostudu neudělala.

 

Viděly už videa vaše rodiny a co na ně říkaly?

 

A. S.: Synovi jsem video přeposlala na dovolenou a napsal, že je to výborné, jen že jsem se měla víc usmívat. To mi říkal i pan režisér, ale přestože se směju ráda a často, při natáčení jsem se tak soustředila, že se mi to moc nedařilo. Nedělá mi potíže mluvit před kolegy, kamarádkami, ale tohle bylo úplně jiné. Každopádně jsem ale ráda, že jsem do toho šla.

L. D.: Mě moje rodina ještě neviděla. Nechávám si video jako překvapení, až bude oficiálně na webu Otevřená Madeta.

 

A jak blízcí reagovali, když jste jim řekla, že budete točit video?

 

L. D.: Nijak, protože jsem jim to neřekla. Výjimkou je přítel. Reagoval slovy „televizní hvězdo“. (Smích)

 

Kdyby se v budoucnu v Madetě čistě teoreticky konal konkurz na účinkující v dalších videích, jdete do toho?

 

L. D.: Myslím, že Lipánek stačil. A šanci by měli dostat i další madeťáci. (Smích)

 

Zpět na Aktuality